Něco z historie nejen kulatých koláčů
České a moravské koláče patří k tomu nejlepšímu, čím Česká kuchyně přispěla do světové gastronomie.
Pečou se k různým příležitostem, nejvíce je však máme spojeny se svatebním dnem a to dokonce i tehdy, když se samotný obřad nekonal.
Svatební koláč vznikl z dávného zvyku, jenž novomanželům velel sníst při obřadu posvátný pokrm. Ve starém Římě se zlomil nad hlavou nevěsty, aby byl svazek plodný a pár žil v bohatství. Dívky ve viktoriánské Anglii si zase dávaly kousek svatebního koláče pod polštář a věřily, že se jim ve snu zjeví budoucí manžel. U Slovanů se používal i při léčení či jako ochrana před požárem.
Rozesíláním koláčků před svatbou se rodiče snažili o zajištění přízně novomanželům. Běda ale, kdyby je snad někdo odmítl. Znamenalo by to vyhlášení nesmiřitelné sousedské války.
Například v Jižních Čechách se zase tradovalo, že se po narození nemanželského dítěte posílal domnělému otci tzv. „rodeník donešnej“
což byl koláč upečený ve tvaru novorozeněte.
Kulinářská magie zase připisovala koláčům silnou kouzelnou moc.
U Slovanů znamenalo darování a přijetí koláče stvrzení slibu, a pokud se společně snědl, pak i uzavření pokrevního bratrství.
Neméně důležitou úlohu, než samotný koláč, měla i použitá náplň.
Například čokoládový krém měl zajistit dostatek peněz, broskvový štěstí a jahodový lásku. Tvarohová náplň prý byla posilou pro psychiku, maková zase působila na plodnost a velice oblíbený mřížkový koláč ochránil strávníka proti zlým duchům.
Proč vlastně mají české a moravské koláče ve světě tak dobrou pověst?
1. Pečlivě se u nich dodržují důležité postupy tak, jak je respektovaly předchozí generace.
2. Nejsou přeslazené jako běžné pečivo, dostupné v síti prodejen
3. Nádivky, mazání i drobenka se připravují výhradně ručně, bez použití robotů
a jiných kuchyňských pomocníků.
4. Průmyslově vyrobené přísady v koláčích nenajdete
5. V neposlední řadě jsou na pohled výtvarně-uměleckým dílem.